Podle čeho vybírat? Základní rozdělení laků
Než se pustíte do regálů v železářství, je klíčové si ujasnit dvě základní věci: co budete lakovat a kde se daná věc bude nacházet. Právě to určí nejdůležitější vlastnosti, které by měl váš lak mít. Laky dělíme především podle jejich určení a chemického složení.
1. Použití v interiéru vs. exteriéru
- Interiérové laky: Jsou navrženy tak, aby odolávaly především mechanickému opotřebení. Musí být tvrdé, otěruvzdorné a často i odolné vůči chemikáliím v domácnosti (čisticí prostředky, rozlité nápoje). Typickým příkladem jsou laky na parkety, nábytek, stoly nebo vnitřní obložení. Neobsahují tak silné UV filtry jako exteriérové laky.
- Exteriérové laky: Jejich hlavní misí je ochrana dřeva před povětrnostními vlivy. Musí být pružné, aby zvládaly rozměrové změny dřeva vlivem teploty a vlhkosti, a zároveň musí obsahovat účinné UV filtry, které brání degradaci dřeva a šednutí. Ideální jsou pro nátěry pergol, zahradního nábytku, plotů či oken a dveří.
2. Chemické složení (typ pojiva)
Toto je druhé klíčové dělení, které ovlivňuje vlastnosti laku, způsob práce s ním i jeho dopad na zdraví a životní prostředí. Moderní laky se dělí na dvě hlavní skupiny.
Vodouředitelný vs. Syntetický lak: Který je pro vás?
Volba mezi vodouředitelným a syntetickým (rozpouštědlovým) lakem je častým dilematem. Každý typ má své výhody a nevýhody a hodí se pro trochu jiné účely. Zjednodušeně řečeno, vodouředitelné laky jsou modernější, ekologičtější a uživatelsky přívětivější, zatímco syntetické laky stále vedou v některých specifických oblastech odolnosti.
Následující tabulka vám pomůže se rychle zorientovat:
| Vlastnost | Vodouředitelný lak (akrylátový, polyuretanový) | Syntetický lak (rozpouštědlový) |
|---|---|---|
| Zápach | Minimální, téměř bez zápachu | Silný chemický zápach, nutné dobře větrat |
| Doba schnutí | Rychlá (hodiny), brzy přetíratelný | Pomalá (až 24 hodin), delší technologické pauzy |
| Odolnost | Moderní typy jsou velmi odolné, ale plné tvrdosti dosahují déle | Extrémně vysoká mechanická i chemická odolnost |
| Vliv na odstín dřeva | Minimální, zachovává přirozený vzhled, nežloutne | Zvýrazňuje kresbu dřeva, dodává mu nažloutlý až medový nádech, časem více žloutne |
| Čištění nástrojů | Jednoduché, stačí voda | Nutné použít ředidlo (např. S6006) |
| Ekologie a zdraví | Šetrnější, méně těkavých organických látek (VOC) | Méně šetrný, vyšší obsah VOC |
Další parametry, které rozhodují
Kromě základního dělení je tu ještě několik vlastností, na které byste se měli při výběru zaměřit:
- Stupeň lesku: Laky se prodávají v různých stupních lesku – od hlubokého matu, přes populární polomat/hedvábný lesk, až po vysoce lesklé varianty. Volba je hlavně estetická, ale platí pravidlo, že lesklejší povrchy jsou obecně o něco tvrdší a lépe se čistí, zatímco matné povrchy lépe skryjí drobné nedokonalosti dřeva i nátěru.
- Tvrdost a speciální určení: Pro extrémně namáhané povrchy, jako jsou parkety, schody nebo desky pracovních stolů, hledejte speciální polyuretanové laky s vysokou tvrdostí. Pro lodě nebo prostředí s extrémní vlhkostí existují tzv. jachtové laky, které jsou extra pružné a odolné.
- Atesty a certifikace: Pokud lakujete dětský nábytek, hračky nebo povrchy, které přijdou do styku s potravinami (krájecí prkénka, kuchyňské desky), hledejte laky s příslušnými atesty. Nejdůležitější je norma EN 71-3 pro dětské hračky.
Správný postup lakování krok za krokem
I ten nejlepší a nejdražší lak může selhat, pokud podceníte přípravu a aplikaci. Držením se následujících kroků zajistíte profesionální výsledek.
1. Příprava podkladu – nejdůležitější krok!
Dřevo musí být před lakováním dokonale suché, čisté, odmaštěné a hladké. Pokud je na dřevě starý nátěr, který se loupe, musíte ho kompletně odstranit (opalovací pistolí, bruskou nebo chemickým odstraňovačem). Následuje broušení. Začněte brusným papírem se zrnitostí P120 a postupujte k jemnějšímu, například P180 nebo P240. Vždy bruste ve směru vláken dřeva! Po broušení povrch důkladně očistěte od prachu – ideálně vysavačem a poté otřete hadříkem, který nepouští chlupy, lehce navlhčeným ve vodě nebo v ředidle.
2. První nátěr
Lak před použitím důkladně, ale pomalu promíchejte. Nikdy s ním netřepejte! Vytvořily by se vzduchové bublinky, které by na povrchu zaschly a zkazily výsledek. Použijte kvalitní štětec s jemnými štětinami (pro vodouředitelné laky umělé, pro syntetické přírodní) a nanášejte tenkou, rovnoměrnou vrstvu ve směru letokruhů.
3. Mezibroušení
Po dokonalém zaschnutí první vrstvy (řiďte se údaji na plechovce) si povrch "osaháte" a zjistíte, že je mírně hrubý. To způsobila voda nebo ředidlo v laku, které zvedlo dřevěná vlákna. Proto je nutné provést jemné mezibroušení brusným papírem o zrnitosti P240-P320. Opět platí – lehce a po směru vláken. Cílem není vrstvu laku probrousit, jen ji vyhladit. Po broušení opět dokonale odstraňte prach.
4. Další vrstvy
Nyní naneste druhou vrstvu laku. Pro běžně namáhaný nábytek obvykle stačí dvě celkové vrstvy. Pro více namáhané povrchy, jako jsou podlahy nebo stoly, se doporučují tři, někdy i čtyři vrstvy. Mezi posledními vrstvami už se obvykle nebrousí, pokud na povrchu není smítko prachu či jiná nerovnost.
5. Doba schnutí a vytvrzení
Respektujte rozdíl mezi dobou schnutí na dotek a dobou plného vytvrzení. I když je lak na dotek suchý po několika hodinách, své finální tvrdosti a odolnosti dosahuje až po několika dnech, někdy i týdnech. Během této doby povrch zatěžujte jen opatrně.